Společně jsme se vydali na úsvit českých dějin a užívali jsme si léta, přežívali v terénu, dusili se dýmem při výrobě bramboráků, nechávali si pokrýt kůži písmem, vydělávali si na živobytí rýžováním zlata nebo viseli v lanové pavučině či dobývali hrad Děvín….Také jsme si užili klasických táborových radovánek: drkotání zubů na noční hlídce, týrání těla ranní rozcvičkou, zpívání u táboráku či svíjení na diskotéce…

Určitě jsme byli stateční jako Přemysl, moudří jako Libuše, silní jako Bivoj, bojovní jako Vlasta, mazaní jako Šárka a udatní jako Ctirad. No, někdy jsme taky takoví vůbec nebyli, ale to ať si každý sáhne do svědomí sám…

Tak, hadi, díky Jiřímu, alias Vojenovi, se můžete podívat zpátky na kousek léta. Bylo krásně, teplo, trochu pršlavo, ale většinou budem rádi vzpomínat.

HYMNA

 (zpívá se na nápěv písně
J. Nohavici: Kozel)

Teď na pár dní Zdoňov je náš,
Líba vidí tábora tvář.
Vzkazuje nám, hledejte nás,
Přéma zvoral ornice pás.

Kazi, Teta, Vlasta a Čech,
Bivoj přerval Ervínoj dech.
Šárka se má, krásná je moc,
Ctirad nemá vojáků dost!

Chceme si hrát, sluníčko mít,
léto je čas veselý být!
Perun, hadi, nanana….